Historie obce

Obec zabírá katastrální plochu 1 148 hektarů v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Její průměrná nadmořská výška je 458 metrů, v současné době tu žije více než 230 trvale hlášených obyvatel. Pod správu Obecního úřadu Ježovy spadají také obce Trnčí a Chlumská.

Ves Ježovy se vyskytuje v pramenech poprvé v r. 1251 a jejím držitelem byl tehdy Bohuslav z Ježova, z rodu Drslaviců, dvořan markrabího Přemysla na Netolicích. Pak zprávy o Ježovech mizí a teprve ve 20. letech 14. století se objevuje Jindřich z Ježova. V druhé polovině tohoto století byla ves rozdělena mezi několik majitelů, ke konci století se vyskytuje Suda z Ježova a r. 1425 poslední držitel statku z tohoto rodu Otík z Ježova. Od té doby až do konce 15. století zde hospodařili vladykové z Lub u Klatov, kteří se po získání statku psali Ježovští z Lub. Po smrti Petra Ježovského, který zemřel kolem r. 1496 bez dědiců, se na Ježovech usadili Nebílovští z Drahobuze, neboť v r. 1518 je jako jeho majitel uváděn Mikuláš Nebílovský. Tehdy se poprvé výslovně uvádí stará tvrz.

Nový majitel Ježov Mikuláš Nebílovský z Drahobuze, nebo jeho syn Adam si v první čtvrtině 16. století postavili pod starou tvrzí v rovinaté louce v blízkostí potoka novou rozlehlou tvrz, která byla obehnána vodním příkopem. Staré sídlo, které stávalo na malém, uměle vytvořeném návrší nad dnešním zámkem, postupně beze stopy zaniklo. Nová tvrz byla větší kamenná stavba krytá prejzy, která se poprvé připomíná v r. 1592. První Nebílovští byli dobrými hospodáři a ježovský statek rozšířili, takže ke konci 16. století k němu patřily tvrz, dvůr a ves Ježovy, vsi Trnčí, Slatina, Lučice, tvrz a ves Černíkov. Na počátku 17. století držel Ježovy Jan Kryštof Račín z Račína, který je v r. 1615 prodal Jindřichovi Černínovi z Chudenic na Švihově. Při dělení jeho pozůstalosti v r. 1640 se o tvrzi píše, že je "od kamene dobře vystavěná a cihlami přikrytá se všemi a všelijakými pokoji". Během této doby byla zřejmě tvrz upravena v moderním renesančním duchu.

Roku 1663 zdědil ježovský statek jeho potomek Jan Heřman Černín, který tvrz přestavěl v raně barokní zámek. Dcery Jana Heřmana Černína musely v roce 1738 prodat zadlužený statek hraběti Ferdinandu Františkovi Morzinovi, který jej připojil ke svému merklínskému statku. Nový majitel přestavěl ježovský zámek v pozdně barokním slohu. I tato barokní přestavba, která se soustředila především na fasády je poznamenána rustikálním tónem, z něhož je patrné, že ji provedl některý z místních zedníků. Objekt se stal obydlím správce a dvorské čeledi. Do roku 1945 byly Ježovy součástí merklínského panství, kde se tou dobou postupně vystřídaly hraběcí rody Morzínů, Kolovratů a Pálffy. Ve druhé polovině 20. století, zejména v 70. letech proběhla na zámku rozsáhlá rekonstrukce. V zámku byla otevřena restaurace, také se zde promítaly filmy, pořádaly se zde bály apod. Zámek byl oblíbeným společenským a kulturním centrem pro široké okolí. Nyní je soukromým majetkem, obýván současnými vlastníky.

Dalšími historickými zajímavostmi v obci jsou kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1838, od roku 1928 zde uctívá památku obětí 1. světové války pomník s bustou prezidenta T. G. Masaryka a z let 1937-1938 zde zůstal zachován železobetonový kryt z obranné linie budované Česko

slovenskou armádou. Nedaleko obce v lese Dolejší se nalézá pravěké mohylové pohřebiště.

V současnosti je obec dobře dostupná soukromou i veřejnou autobusovou dopravou, obcí prochází řada turistických tras a cyklistické stezky. Služby, škola, lékař, pošta ad. se nachází v 5km vzdáleném Švihově. Vedle obecního úřadu zde funguje knihovna s možností veřejného přístupu na internet, obchod se základními potravinami. V posledních letech zde byl vybudován víceúčelový sportovní areál, který spravuje Sportovní klub Ježovy, a v jeho blízkosti dětské hřiště. V obci se každoročně koná několik tradičních akcí – venkovská zabijačka, velikonoční řechtání („rachání“), stavění Máje, pouť, v rámci oslav dne dětí velmi navštěvované putování blízkým lesem „Z pohádky do pohádky“, drakiáda, zdobení obecního stromu a setkání místních obyvatel 1. adventní neděli na návsi v živém doprovodu koled a mikulášská obchůzka. Na všech akcích se podílí převážně OÚ Ježovy, SK Ježovy a dobrovolníci. Svoji více než staletou tradici zde má i Sbor dobrovolných hasičů, působí tu i myslivecké sdružení.

Znak a vlajka obce

Znak má tuto podobu: „Polcený štít s červenou zmenšenou hlavou s pěti stříbrnými sedmihrotými hvězdami. Vpravo stříbrno-modrá šupinová popelčina. Vlevo v modrém poli tři stříbrná břevna.“
Samosprávnou obec Ježovy tvoří tři místní části: Ježovy, Chlumská a Trnčí. Ježovy (dříve Ježov) byly nejprve samostatným statkem a posléze součástí panství Merklín (společně s částí vsi Trnčí), zatímco Chlumská a Trnčí patřily k panství Chudenice. Pečeť je v období před konstitucí obecního zřízení doložena pouze u vsi Trnčí. Jedná se o nápisovou pečeť – tzn. pečeť bez obrazového obsahu – otištěnou v Indikačních skicách Stabilního katastru Chlumské z roku 1837. Z pozdějšího období dokládá kronika obce nápisové razítko obce Ježovy s českým lvem jakožto zemským znakem – tj. opět bez vlastní obecní symboliky. Starší pečeť obce Ježov není doložena ani ve zmíněných Indikačních skicách Stabilního katastru v Národním archivu v Praze, když tyto archiválie dokládají pouze otisk vrchnostenského razítka panství Merklín, a stejně tak absentuje doklad o existenci případné obecní pečeti také v Eichlerově topografické sbírce z 1.poloviny 19.století v Archivu Národního muzea v Praze.
Při absenci historického pečetního znamení obce tak návrh znaku obce vychází ze dvou tematických okruhů:

1. Erby majitelů ježovské tvrze a zámku odkazující na staletou historii obce:
   • Erb Ježovských z Lub, majitelů tvrze v 15.století = modro-stříbrná nebo stříbrno-modrá šupinová popelčina.
   • Erb Nebílovských z Drahobuze, majitelů tvrze a stavitelů nové tvrze s vodním příkopem v 16.století = polcení štítu.
   • Erb Černínů z Chudenic, majitelů tvrze přestavěné na barokní zámek v 17.století, a současně obecněji odkaz na Drslavice (1251, Bohuslav z Ježova z rodu Drslaviců) = polcení štítu, heraldicky vpravo červené pole, heraldicky vlevo modré pole se třemi stříbrnými břevny, jejichž počet vystihuje počet tří místních částí obce.
2. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Ježovech = pět hvězd.

Návrh vlajky obce opakuje návrh znaku: „List tvoří dva vodorovné pruhy v poměru 3:7, horní červený s pěti bílými sedmicípými hvězdami a dolní tvořený žerďovou a vlající částí. Žerďová část popelicová se střídavě bílými a modrými řadami šupin. Vlající část tvoří sedm vodorovných pruhů, střídavě modrých a bílých. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“